Těžba v lomu byla ukončena v roce 1929 a lom byl ponechán přirozenému vývoji. Je zde možné pozorovat všechna sukcesní stadia vegetace až po nástup lesa, kde je ve stromovém patru hojně zastoupen javor babyka Acer campestre, javor klen Acer pseudoplatanus, habr obecný Carpinus betulus, bříza bradavičnatá Betula verrucosa a vrba jíva Salix caprea. Keřové patro je převážně tvořeno svídou krvavou Cornus sanquinea, hlohy Crataegus monogyna, Crataegus oxyacanha a růžemi (Rosa sp.).



      Zarůstající lomové stěny s četnými skalnímu stupni jsou vhodným hnízdištěm zejména pro našeho nehojnějšího sokolovitého dravce poštolku obecnou Falco tinnunculus i pro výra velkého Bubo bubo, který je největší evropskou sovou.