Lom na Kobyle byl pro svůj význam z hlediska stratigrafie čtvrtohor, tektoniky, geomorfologie i archeologie prohlášen v roce 1970 za chráněný přírodní výtvor podle zákona č.40/1956sb. o státní ochraně přírody.
      Kromě názorně odkrytého Očkovského přesmyku (severní stěna lomu) a příčných poruch (tektonické "zrcadlo" ve východní stěně) jsou zde odkryty četné krasové jevy, jeskyně a kapsy (při horním okraji severovýchodní stěny lomu). V jižní stěně jsou dvě jeskyně - Chlupáčova sluj (dnes již jen torzo kdysi velké krasové dutiny) a jeskyně Vestibul.
      Hlinité a jílovité výplně prvé z nich poskytly množství kosterních pozůstatků pravěkých zvířat a desítky druhů fosilních měkkýšů. Byly zde učiněny i významné objevy archeologické (zbytky ohnišť a nástrojů pravěkých lidí). V jeskyni vestibul je zachován rozsáhlý profil sedimenty poslední doby meziledové (emm) a doby ledové (vürm). Kosterní pozůstatky fosilních savců jsou z poslední doby meziledové a z poslední doby ledové. Kosti a zuby jelenů, lvů, jeskyních medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní z Chlupáčovy sluje jsou nyní uloženy v Národním muzeu v Praze.


      Od této poslední zastávky na naučné stezce prochází naučná stezka tunelem v severní lomové stěně a vede zpět ke Zlatému koni.
      Věříme, že Vám naučná stezka umožnila nahlédnout do geologické minulosti a poznat některé přírodní zajímavosti Českého krasu. Pokud jste se přesvědčily o nutnosti ochrany těchto přírodních hodnot, pak splnila naučná stezka plně své poslání.

---