Čisté koněpruské vápence i barevné suchomastské mramory jsou předmětem těžby prakticky již od středověku. Menší kamenolomy, založené převážně ve druhé polovině 19. století, byly postupně opuštěny a těžba byla přenesena do nového velkolomu "Čertovy schody". Vápence jsou zde těženy ve stěnovém lomu o několika etážích a z větší části zpracovávány v šachtových pecích při výrobě vápna. V činnosti zůstává "Červený lom" pro těžbu mramorů.


      Znečištěné vápence odpadající při přípravě suroviny pro výrobu vápna jsou používány při výrobě cementu. Silně zkrasovělé partie vápenců a výplně krasových dutin byly vyváženy na odvaly na severním úbočí, kde ruší vzhled krajiny.
      Velkolom "Čertovy schody" je největším lomem v Českém krasu. Kromě nepříznivého ovlivnění krajiny těžbou a zpracováním vápenců byly další škody v okolní krajině způsobovány nevhodným umisťováním odvalů, spadem škodlivin z vápenky a zanecháváním zbytků strojního zařízení v okolních lomech. Odstranění všech negativních vlivů je cílem modernizované vápenky a nové moderní cementárny ale také cílem nových přístupů k těžbě, včetně následného vrácení lomu přírodě.