GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Geologické články > Geologie > Historie důlní činnosti v okolí obce Zahořany na Berounsku

Historie důlní činnosti v okolí obce Zahořany na Berounsku

V Barrandienu probíhala v minulosti na mnoha lokalitách těžba železené rudy, zejména pak v okolí Zdic a Nučic. Pozůstatky po těžbě byly také nalezeny v okolí obce Zahořany - jim je tento článek věnován.

Serverozápadně od Králova Dvora se nachází obec Zahořany. Je známa nalezištěmi zkamenělin již z doby Barrandovy, například takzvaný Zahořanský stratotyp po levé straně při výjezdu z Králova Dvora. V okolí Zahořan však nenajdeme pouze stopy po hledání zkamenělin, ale i stopy po důlní činnosti. Řada důlních děl byla z bezpečnostních důvodů zasypána, v terénu najdeme pouze odvaly a jsme odkázáni na zápisy v kronikách a archivech, případně zprávy místních obyvatel.
Doposud byly nalezeny tyto stopy po důlní činnosti


1. Na jižním svahu zalesněného kopce Na Dedři, je ještě přístupná štola, kterou lze při zachování určitých bezpečnostních pravidel s odborným dohledem projít.
Jednalo se o průzkumnou štolu 50 m dlouhou na hledání patrně železné rudy.

2. V lokalitě Na Berounsku pod lesem na svahu kopce Děd se nachází plochy označené v katastrální mapě jako plochy ostatní. Jedná se o křovím zarostlý, nerovný terén, pod jehož mezí je rozsáhlá mírně svažitá louka. Louka a obdělávané plochy jsou ohraničeny roklemi. Zvláště rokle směrem k Berounu je nápadně hluboká.
V této rokli byly vybudovány kaskády zpevněné opracovanými kameny. Na jednom z nich čteme No. 2 a letopočet 1894.
Rokle sloužila zřejmě k odvádění povrchové vody. Jak souvisí s okolní důlní činností zatím nevíme. Možná odváděla i vodu čerpanou z dolů.

3. V lokalitě Na Berounsku, na okraji lesa asi 5 metrů od rokle směrem k Berounu nacházíme stopy po zasypané šachtě. Podle sdělení pamětníků to byla svážná štola se sklonem kolem 45 stupňů na těžbu železné rudy, vyražená kolem roku 1911 a dlouhá asi 25 m.

4. V lokalitě Na Berounsku, přibližně uprostřed louky najdeme haldu šedé, silně zvětralé břidlice, v níž jsou viditelné zlomky lesknoucích se krystalů sádrovce. Původ haldy se nám zatím nepodařilo zjistit. Názory na původ odvalu se různí:
a) Halda byla navezena materiálem z jiné lokality. Důvod ?
b) Halda vznikla zvětráním vytěžené hlušiny při hledání uhlí podobně jako na Lísku u Berouna.
Autor: Jan Vyhnánek
Datum: 2003-11-30 18:03:44
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2017 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign