GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Geologické články > Paleontologie > Tafonomie

Tafonomie

Tafonomie zkoumá procesy přechodu živého společenstva ve fosilní. Právě o vzniku fosilního společenstva je tento článek.

     V současné době žije na Zemi velké množství druhů ogranismů. Soubor všech živých organismů vzájemně spjatých složitými vzahy a vazbami a žijících na určitém místě nazýváme biocenóza. Místo pojmu biocenóza se někdy používá společenstvo. V dnešním článku se budeme zabývat zachováním biocenóz ve fosilním záznamu. Jistě je vám jasné, že společenstvo zkamenělin, které se nachází na určité lokalitě, (fosilní společenstvo) neodpovídá původnímu společenstvu.
     Právě tafonomie se zabývá analýzou procesů, které probíhají při přechodu organických zbytků z biosféry do litosféry. Tafonomie je součástí paleontologických věd, která se zabývá transportem, akumulací, fosilizací, změnami organických zbytků v průběhu diageneze (zpevňování sedimentu) a jejich případnou destrukcí. Na odumřelé organické zbytky působí řada procesů a podmínek, které rozhodují jestli se nějaké části zachovají jako fosilie. Nyní si povíme jak se z živé biocenózy stane fosilní společenstvo a jaké jsou jednotlivé mezistupně.
     Nekrocenóza vzniká po odumření organismů. Jedná se o soubor odumřelých těl nebo jejich částí včetně částí těl odhozených během života. Zbytky v nekrocenóze pocházejí z organismů, které žily současně na určitém místě. Chybí zde však organismy zkonzumované predátory - o ty bude fosilní společenstvo ochuzeno.
     Organické zbytky z různých nekrocenóz se mohou nahromadit v určitém místě sedimentačního prostoru. Takové nahromadění nazýváme jako tanatocenózu. Tyto organismy mohou pocházet z různých míst. I v rámci tanatocenózy dochází k dalšímu ochuzování společenstva - část zbytků může být zkonzumována nebo rozložena rozkladači. Také do určité tanatocenózy mohou být transportovány jen některé zbytky organismů - např. větší zbytky zůstávají spíše na místě ale menší zbytky, které odnese proud ochudí společenstvo na místě ale nabohatí tanatocenózu jinde.
     Když dojde k pohřbení tanatocenézy (překrytí sedimentem) vznikne tafocenóza. Ta je dále ochuzena o zbytky, které byly zničeny rozkladem a nebo které nemají předpoklady k fosilizaci (nemají pevné části). Součástí tafocenózy se mohou stát i starší fosilie, které byly někde vyvětrány a přineseny do sedimentačního prostoru, což se stává například u mikrofosilií.
     Následně nastává proces diageneze sedimentu (zpevňovaní působením tlaku nadložních vsrstev a dalších faktorů). Během diagenetických procesů se tafocenóza mění v oryktocenózu a opět může dojít k ochuzení společenstva díky destrukci některých prvků diagenetickými procesy. Oryktocenóza je tedy to co již můžeme na lokalitě sbírat tedy komplex všech zkamenělých zbytků organismů v hornině.
     Popsali jsme si proces jakým se původní biocenóza mění oryktocenózu zachovanou ve fosilním záznamu. Z toho co již bylo uvedeno je jasné že některé skupiny ogranismů chybí úplně (někdy se zachovají jejich stopy po činnosti - ichnofosilie), jiné v daném místě vůbec nežily a do místa fosilizace byly transportovány a ostatní zbytky nemusí odpovídat původnímu zastoupení druhů v biocenóze. Tato skutečnost pak velice komplikuje rekostrukce původních biocenóz a paleoekologické interpretace.

Použitá literatura: Pokorný, V. (1992): Všeobecná paleontologie. Univerzita Karlova. Praha.
Autor: Pavel Bokr
Datum: 2004-01-18 21:36:46
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2017 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign