GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Geologické články > Lokality > Zdické železorudné ložisko

Zdické železorudné ložisko

Předkládám zde popis zdického rudního ložiska

     Zdické ložisko je jedno z nejvýznamnějších a nejdéle těžených železorudných ložisek v Barrandienu, leží v jeho sz. křídle mezi Zahořany a Knížkovicemi, na bázi vinického (dříve černínského) souvrství. Je součástí významného železorudného obzoru zdicko-nučického (někdy označováného jako nučický či chrustenicko-nučický), t. j. spadá do stejné stratigrafické úrovně jako ložisko chrustenicko-nučické (nučická rudní čočka) jz. od Prahy a chlustinké ložisko (chlustinská čočka) jz. od Zdic. Chlustinská rudní čočka na jz. více méně přímo navazuje na zdickou rudní čočku, jinak je tomu u rudní čočky nučické, která je od zdické oddělena téměř třinácti kilometrovým (v úseku mezi Zahořany a Chrustenicemi) tzv. rudním reprezentantem.
     Zdické rudní ložisko bylo těženo na několika místech (Zahořany, Trubín, Černín, Hrouda u Zdic a Knížkovice). Avšak významné byly doly pouze Na Hroudě a v okolí Černína (Bařechov, Pravá hora). Třebaže důl Hrouda u Zdic byl otevřen již v roce 1351, hlavní etapa dolování se počíná někdy od 2. pol. 18. stol., ukončení těžby se datuje k 1. 8. 1962 (více v příspěvku od ing. Josefa Patery (1996)).
     Výzkumem zdického ložiska se v minulosti zabývalo mnoho autorů zejména: M. V. Lipold (1863), K. Feistmantel (1876), J. Krejčí a K. Feistmantel (1890), J. Hrabák (1909) a V. Uhlig (1910) kladou rudu zdickou do pásma D3+4 na základě její podobnosti s nučickou, dále to byli L. a F. Slavíkovi (1918) kdo vyslovil "kategoricky" (třebaže především na mineralogické podobnosti obou ložisek) názor, že zdické ložisko leží v tomto pásmu. Práce je zaměřena předevsím na mineralogickou charakteristiku těchto svrchnoordovických ložisek, podávají zde i jejich popodrobný popis. Dále se ložiskem zabývali V. Šusta (1919), Bouček (1927, 1928, 1932) v posledně uvedené práci bylo provedeno přesné biostratigrafické přiřazení nejen zdického ložiska nýbrž celého obzoru nučicko-zdického do vrstev loděnických de2 (dnes vinické souvrství) na základě nálezu trilobita rodu Dalmanitina proeva (Emmr.) nebo J. Šuf (1942). Podrobněji se zdickým ložiskem, kromě manželů Slavíkových, zabývali J. Svoboda a F. Prantl (1955), P. Röhlich (1955) a J. Vtělenský (1959)
     Zdické rudní ložisko, jako součást zdicko-nučického obzoru, tvoří významné stratigrafické rozhraní (jak litologické tak biostratigrafické), jelikož leží na rozhraní více méně písčitého letenského a značně jílovitého vinického souvrství. (jen v širším okolí Hroudy nastupuje vinické souvrství místy ve fácii letenských vrstev - zejména v podloží obzoru knížkovického (porovnej J. Svoboda a F. Prantl (1955) a P. Röhlich (1955) - viz mapka a profil, nebo Z. Kukal (1961), který nazývá pískovce ve spodní části souvrství v okolí Zdic a Černína jako "Hroudské pískovce").
     Letenské souvrství se, podle J. Svobody a F. Prantla (1955) v rudním revíru zdickém podobně jako i jinde v sz. části Barrandienu, vyznačuje bohatým střídáním poloh a lavic jemnozrnných, více méně jílovitých nebo křemitých pískovců, případně až křemenců, s polohami a vložkami černošedých, slídnatých , jílovitých nebo jílovito-písčitých břidlic. Úložné poměry jeví zde časté redespozice materiálu již usazeného. Vrstevní plochy pískovcových nebo křemencových lavic nesou zhusta na hranici s břidlicemi černé a charakteristické nerovnosti flyšového rázu, organogenní i anorganogenní hieroglyfy, fukoidy, stopy po lezení nebo hrabání organismů, řidčeji i oscilační čeřiny a pod. Obytné jamky velmi upomínající na jamky cerianthidních Hexacorallií (Bergaueria) popsal odtud F. Prantl (1946). Faunistický obsah letenského souvrství je v obvodu rudního revíru zdickém poměrně velmi chudý. Podle sběrů B. Boučka (1927) a J. Svobody a F. Prantla (1955) je z nich známo, a to z Barrandova klasického naleziště "Trubín", u opuštěné trubínské štoly v rokli s. od Trubína toto společenstvo:

Placoparia zippei grandis (Barr.)
Colpocoryphe bifida (Barr.)
Pharostoma pulchra (Barr.) var.
Dalmanitina socialis (Barr.)
Želiszkella hawlei (Barr.)
Eccoptochile (Eccoptochiloides) tumescens (Barr.)
Stenopareia panderi (Barr.)
Orthoceras sp.
Oxydiscus (Cyrtodiscus) procer (Barr.)
Temnodiscus incertus (Barr.)
Temnodiscus bicarinatus Perner
Platyostoma ferrigenum Perner
Scaevogyra (Versispira) contraria (Barr.)
Modiolopsis veterana Barr.
Ctenodonta bohemica (Barr.)
Drabovia redux (Barr.)
Bicuspina cava (Barr.)
Aegiria aquila (Barr.)
Mitrocystites mitra Barr.
Mimocystites bohemicus Barr.
Dendrocystites segwicki Barr.
Mespilocystites bohemicus Barr.
Cernulites confertus Barr.
Encrinites sp.

     Z přímého podloží rudního ložiska zdického jsou zkameněliny v těchto místech poměrně velmi vzácné. Byly zde nalezeny druhy Cryptolithus ornatus (Sternberg), Dalmanitina socialis (Barr.), Ctenodonta bohemica (Barr.), Bicuspina cava (Barr.), Aegiria aquila (Barr.) a blíže neurčitelné zbytky jablovců (isolované destičky).
     Vinické souvrství jeví v nadloží zdického ložiska jisté odchylky od vývoje v okolí Berouna, Vráže a Nučic. Mezi zdicko-nučickým a knížkovickým obzorem (ve vertikálním směru) je zde podle P. Röhlicha (1955) toto souvrství vyvinuto ve třech faciích a to převážně písčité, přechodné (t. j. smíšené - přechod mezi čistě jílovitým a písčitým vývojem/neboli jílovito-písčité) a teprve až na jv. ve vývoji čistě jílovitém. Přechod probíhá ve směru sz.-jv. z písčité do jílovité facie směrem do středu původní pánve (toto území bylo v této době jednou ze zdrojových) oblastí přínosu klastického materiálu. V přímém nadloží ložiska je toto souvrství tvořeno charakteristickými černošedými, jemnými, jílovitými, více méně slídnatými břidlicemi s velmi jemnou a dosti pravidelnou laminární texturou (tuto basální polohu, která je ve vývoji typicky vyvinutém právě v okolí Zdic a Berouna, označují Svoboda J. a Prantl F. (1955) jako facie vinická-toto označení bylo v době kdy bylo toto souvrství nazýváno jako černínské, dnes ztratilo již toto označení na významu. Vedle hojných zkamenělin jsou v těchto břidlicích dosti časté horizontální, více méně ploše stlačené chodbičky chondritového nebo i svislé U-chodbičky arenicolitového typu. Blíže o stratigrafických poměrech zdického ložiska J. Svoboda a F. Prantl (1955) a P. Röhlich (1955)
     Fauna vinického souvrství je podle J. Svobody a F. Prantla (1955) ve zdickém rudním revíru poměrně značně bohatá (zvláště v jeho pelitických partiích) a obsahuje téměř všechny charakteristické formy, které vyznačují Barrandovo pásmo Dd3, jak je známe z jeho klasických nalezišť v širším okolí Zdic a Berouna (Vinice, Trubín, Černín, Pták a j.), byly zde nalezeny tyto druhy:

Dalmanitina proeva (Emmrich)
Eudolatites angelini (Barr.)
Zeliszkella Hawlei (Barr.)
Cryptolithus ornatus (Sternberg)
Dionide formosa Barr.
Cyclopyge rediviva (Barr.)
Cyclopyge pychycephala (Barrande)
Pseudobasilicus nobilis (Barr.)
Ceratopsis hastata (Barr.)
Hippa latens Barr.
Tetradella bohemica (Barr.)
Anatifopsis bohemica Barr.
Turrilepas fraternus Barr.
Orthoceras sp. ind.
?Hyolithus solitarius Barr.
Hyolithus undulatus Barr.
Hyolithus alongatus Barr.
Hyolithus cf. elegans Barr.
Conularia (Metaconularia) exquisita bohemica (Barr.)
Conularia f. modesta Barr.
Serpulites sp.
Ctenodonta bohemica (Barr.)
Ctenodonta domina (Barr.)
Ctenodonta cf. ponderata (Barr.)
Psoudocyrtodonta obtusa (Barr.)
Psoudocyrtodonta cf. decurtata (Barr.)
Synek nasutus Barr.
Synek antiquus Barr.
Paterula bohemica Barr. var.
Lingula simplex Barr.
Lingula aff. lejskoviensis Barr.
Aegiria aquila (Barr.)
Triplesia deformata (Barr.)
Antispira praecox Perner
Bembexia oriens (Barr.)
Lophospira viator (Barr.)
Staurospira vermiculosa (Barr.)
Oxidiscus (Cyrtodiscus) procer (Barr.)
Sinuitopsis neglecta (Barr.)
Aristocystites cf. rudis (Barr.)
Climacograptus tectus (Barr.)
Diplograptus trubinensis Perner
Diplograptus sp.
Orthograptus cf. truncatus (Lapworth)
Desmograptus attextus Počta
Callograptus aff. parvus Počta
Dictyonema sp.
Tomaculum problematicum Groom
Arenicolites sp.
Chondrites sp. div.
Orthosolarium měskai Ptl

     Na základě fauny posledně zmiňovaní autoři rozlišují v okolí Zdic dva faunistické obzory, které dále k sv. do oblasti Berouna, Vráže a Nučic neměli možnost sledovat a nevylučují, že mají pouze lokální význam.
     Zdická rudní čočka vznikla, stejně jako rudní čočka chrustenicko-nučická podél jižního svahu elevační zóny mezi Knížkovicemi a Chrustenicemi, vznik těchto ložisek nebyl tedy přímo závislý na pobřeží jako "většina" ložisek ve spodním ordoviku náležejících například do obzoru osecko-kváňského (ložiska: Ejpovice, "Březina", Velíz, Krušná hora aj.) nebo Kyšický (Kyšice a Mníšek pod Brdy) - oba tyto obzory vznikly v šáreckém souvrství. A jelikož ložiska zdicko-nučického obzoru vznikala ve větších hloubkách jsou rudy chudší kyslíkem nežli rudy spodnoordovických souvrství a obsahují nižší podíl klastického křemene.
     Rudní čočka zdická není podle Svobody a Prantla (1955) tak pravidelná jako rudní čočka nučická, nýbrž jeví lokální nepravidelnosti a to nejen ve směru jz.-sv., ale i ve směru po úklonu, kde dvakrát naduřuje (mezi dvěma mocnostními maximy se výrazně ztenčuje). Maximální mocnosti (10m) podle těchto autorů dosahuje zdické rudní ložisko v nejbližším okolí bývalého odklizu u staré zdické šachty, t. j. ve svých zvrásněných částech při povrchu (viz obr. (I. revír)) .
     Délka zdického ložiska je podle Svobody a Prantla (1955) 5,4 km (od Zahořan ke Knížkovicům). Šířka ložiska je odhadována na 700-800 m. Maximální mocnost ložiska podle těchto autorů a mnoha dalších dosahuje 10 m (což je poloviční mocnost ložiska chrustenicko-nučického), avšak podle J. Patery (1996) byla v roce 1956 zjištěna mocnost ložiska až 18 m s obsahem Fe 36-39%, jinak je většinou uváděna kvalita rudy na 28-33% Fe, 0,25-0,65% Mn, 11,5-19% SiO2, 4,6-8,9% Al2O3, 0,49-1,40% P.
     Faunistický obsah zdického rudního ložiska je znám teprve od r. 1932 (B. Bouček), do té doby uvádějí F. Slavík (1918) a L. a F. Slavíkovi (1918) pouze řídké mikroskopické výskyty úlomků brachiopodových skořápek (pravděpodobně náležející Lingulidám), dále "popisují" ve výbruse starší ukázky průřez který Dr. Jaroslav Perner s rezervou pokládá za počáteční komůrku orthocera (uzavřeného v oolitu) (viz ...). Zvláště cenný byl nález trilobita Dalmanitina proeva (Emmrich), podle něhož bylo možné přesné biostratigrafické postavení ložiska a celého obzoru. Díky tomuto nálezu B. Bouček přiřadit definitivne toto ložisko (a celý obzor) k Loděnickým (nyní vinickým) vrstvám. Zkameněliny zde, podobně jako v ložisku Nučickém nebo Chrustenickém, kde stejně jako zde se objevují hlavně jen ve vyšších partiích ložiska. V hlubších polohách se vykytují porůznu poměrně hojně horizontální průlezné chodbičky chondritového typu. J. Svoboda a F. Prantl (1955) odtud uvádějí toto společenstvo:

Dalmanitina proeva (Emmrich)
Cryptolithus ornatus (Sternberg)
Stenopareia panderi (Barr.)
Pseudobasilicus nobilis (Barr.)
Selenopeltis buchi (Barr.)
Eccoptochile (Eccoptochile) claviger Hawle a Corda
Eccoptochile (Eccoptochiloides) tumescens (Barr.)
Anatifopsis bohemica Barr.
Ribeiria apusoides Barr.
Ribeirella sharpei Schubert a Waagen
Tetradella bohemica (Barr.)
Ctenodonta cf. bohemica (Barr.)
Conularia exquisita bohemica Barr.
Conularia fecunda Barr.
Hyolithus sp. (aff. striatulus Barr.)
Modiolopsis sp. (aff. veterana Barr.)
Antispira praecox Perner
Poleumita pectinata (Barr.)
Oxydiscus (Cyrtodiscus) procer (Barr.)
Clisospira antiqua (Barr.)
Platyostoma ferrungineum Perner
Holopea sp.
Bicuspina cava (Barr.)
Aegiria aquila (Barr.)
Arenicolites sp.
Chondrites sp. div.

     Mimo to se v rudním ložisku vyskytují "chondritické vložky" a průlezné chodbičky fukoidového, chondritového a arenicolitového typu viz. J. Svoboda a F. Prantl (1955)
     Rudy ložiska "Na Hroudě" jsou označovány jako sideritické (např.: L. a F. Slavíkovi nebo J. Svoboda a F. Prantl, s oolity tvořenými železem chudými chlority ("myelinem"), kaolinitem, ojediněle křemen, fosforitem a sideritem.

Autor: Ladislav Dvořák
Datum: 2004-01-25 22:49:13
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2017 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign