Konkordance a diskordance

V tomto článku se zaměříme na vztahy uložení souvrství nebo celých vrstevních souborů vzhledem k vrstvám ležících pod nimi nebo nad nimi.

Konkordance je takzvané souhlasné uložení vrstev či vrstveních celků. Vrstvy tedy jsou uloženy paralelně - jedná se o normální uložení mladších vrstev na starší bez přerušení sedimentace (jen se mohli změnit sedimentační podmínky, které způsobili změnu charakteru sedimentu). Tedy vztah mezi paralelně uloženými vrstvami či souvrstvími vzniklými bez přerušení sedimentace můžeme nazvat jako konkordantní.

konkordantní uložení vrstev

Jako příklad konkordance uvedu hranici silur - devon v Pražské pánvi (součást Barrandienu). V Pražské pánvi nebyla sedimentace přerušena od ordoviku do středního devonu tedy i hranice mezi silurem a devonem je konkordantní. Pro tuto hranici je u nás také definován mezinárodní stratotyp a to na Klonku u Suchomast u Berouna.

Klonk u Suchomast - mezinárodní stratotyp hranice silur - devon

Diskordance je naopak takzvané nesouhlasné uložení vrstev. Vyjadřuje vztah dvou jednotek, mezi jejichž uložením nastalo období bez sedimentace nebo období erozní činnosti. Jedná se tedy o projev přerušení sedimentace. Můžeme vymezit různé typy diskordancí:

Skrytá diskordance

Před uložením vrstvy pískovce (žlutě) došlo na krátký časový úsek k přerušení sedimentace. Doba přerušení byla však tak krátká, že nedošlo k erozi povrchu, ale i tak zde chybí sedimenty, které by se v té době uložily, pokud by sedimentace přerušena nebyla.

Diskordance s výrazně erodovaným podložím

Před uložením vrstvy pískovce (žlutě) došlo na delší časový úsek k přerušení sedimentace. Během tohoto období se na povrchu projevila eroze - terén získal nerovný reliéf. Při pokračování sedimentace byly prohlubně terénu vyplněny sedimentem a zůstal patrný původní reliéf - tzv. paleoreliéf.

diskordance s erodovaným podložím - Brník u Kostelce nad Černými lesy

Úhlová (angulární) diskordance

Před uložením vrstvy pískovce (žlutě) došlo na velmi dlouhý časový úsek k přerušení sedimentace. V tomto období došlo k deformacím již uložených vrstev (vrásnění) a k hluboké denudaci (souhrn procesů, které vedou ke snižování zemského povrchu). Nově uložené vrstvy spočívají kose na různě ukloněných a zprohýbaných vrstvách v podloží.

STAŽENO Z INTERNETU: http://www.sp.uconn.edu/~geo101vc/Lecture4/img009.jpg
úhlová diskordance

Je celkem logické že rozpoznat úhlovou diskordanci je mnohem jednodušší než identifikovat skrytou diskordanci. Většinou však při obnovení sedimentace se nejdříve ukládá hrubý materiál (např. štěrky), který může postupně zjemňovat.

Na závěr ještě dodávám, že pojmy diskordance a konkordance mají svůj význam i u těles vyvřelých hornin, kdy vyjadřují vztah orientace těles vyvřelých hornin k okolním horninám, ale o tom snad někdy jindy.

Autor: Pavel Bokr
Datum: 2004-02-04 17:38:41