GeoWeb

geologický informační server
Skok na navigaci
GeoWeb > Geologické články > Paleontologie > Fosilní ryby menilitového souvrství

Fosilní ryby menilitového souvrství

Na některých moravských lokalitách, spadajících svým stářím do starších třetihor vycházejí na povrch tzv. Menilitové vrstvy, které obsahují z paleontologického hlediska zajímavou faunu.

      Na některých moravských lokalitách, spadajících svým stářím do starších třetihor, přesněji střední oligocén, vycházejí na povrch tzv. Menilitové vrstvy podslezké a slezské jednotky. Hornina je typický prokřemenělý slínovec, mnohdy vápnitý, ale též nevápnitý až slídnatý jílovec. Tato hmota velmi dobře větrá a tímto procesem získává své charakteristické bílo-šedé zbarvení. V čerstvém stavu je hornina světle hnědá, žlutavá až žlutobílá. Horniny jsou pojmenovány podle lesíku Menilit nedaleko Paříže, kde se tyto hojně vyskytují.
      Velmi zajímavý je také paleontologický záznam, který tento nepříliš známý kámen provází. Vrstvy obsahují jednak flóru, klasickou pro terciérní lokality, ale též bohatou faunu, jako je otisk ptačího pera, nález ploštice, jež byl za druhé světové války ztracen, ale hlavně bohaté společenstvo ryb. Tyto se zde nacházejí relativně nejčastěji, proto si dovolím zmínit se o nich nepatrně podrobněji.
      Z biologie je všem patrně známo, že ryby dělíme no dvou hlavních skupin, a to ryb chrupavčitých a ryb kostnatých. Ryby chrupavčité, jejímiž klasickými zástupci jsou např. žraloci mají v těchto sedimentech nepopiratelné zastoupení. Nejčastěji nalézáme zbytky žraloka Cetorhinus parvus (Žralok velký) a to v podobě izolovaných žaberních elementů, nazývaných branchiospiny. Tyto plnily úlohu podpory žaberních štěrbin. Dosahovali velikosti až okolo 15 metrů a ačkoli se jejich velikost může zdát odstrašující, byli to pouze planktonožraví obři, tzn. že se živili obdobným způsobem jako dnešní velryby. Potomci těchto živočichů přežívají do dnešní doby a jsou řazeni do stejného rodu.
      Z klasických žraloků se na lokalitách vyskytuje liškoun, tzv. Alopias, Heptranchias, Squalus a Carcharocles. Poslední jmenovaný je veřejnosti znám díky své velikosti (okolo 10 metrů) a tím, že do otevřených čelistí by se vešla postava dospělého člověka. Na Havajských ostrovech přežívá legenda o žraločím božstvu Niuhi a někteří badatelé považují toto božstvo za zmytizované přežívající potomky tohoto velikána.
      Kostnaté ryby nacházíme mnohem častěji a to jednak v podobě izolovaných šupin, kostí, ale i jako celé exempláře. Nejčastějším nálezem jsou šupiny drobných sleďovitých rybek jménem Clupea. Zástupci tohoto rodu žili patrně ve velkých hejnech, podobně jako dnešní sledi. Dalším, velmi častým taxonem je druh Glossanodon musceli. Drobné rybky málokdy přesahující velikost 10 cm jsou mnohdy velmi dobře zachovány. Zajímavostí také je, že většina nálezů je zachována ve zkroucené poloze. Největší kostnatou rybou nalézanou na těchto lokalitách je rod Anenchelum, dříve přiřazovaný k rodu Lepidopus. Dlouhé úhořovité tělo dorůstalo délky až 2 metry. Tlama byla vyzbrojena zuby (některé i se zpětnými háčky). Ne příliš často se objeví nález mořské jehly (Sygnathus), makrely (Scomber), tresky (Palaeogadus), mořského okouna (Serranus) nebo ryby z řádu čtverzubců a to rod Oligolactoria.


Glossanodon


Glossanodon


Čelist rodu Anenchelum

      Nejzajímavější je však skupina ryb se světelnými orgány. Nálezy z ČR jsou mnohdy velmi dobře zachovány a umožňují například studovat postavení jednotlivých světelných orgánů (fotoforů) na těle ryby. Fotofory se ve fosilním záznamu projevují jako malé pigmentové body na těle ryby, hlavně v břišní oblasti. Dva řády jsou zde zastoupeny několika rody, jednak řád Stomiiformes s rody Scopeloides, Vinciguerria, Argyropelecus atd. a řád Myctophiformes. Tento druhý řád zahrnuje drobné rybky s velkým okem a dlouhou tlamou. Nejčastějším zástupcem na Moravě je rod Diaphus. Tento taxon obývá dodnes vody středozemního moře a je mnohdy vyloven vlečnými sítěmi z hloubek okolo 400 metrů. Tyto rybky podléhají takzvané vertikální migraci, to znamená, že v noci vystoupí blíže k hladině. Toto má souvislost s potravním cyklem, rozmnožováním a ochranou před dravci.


Diaphus


Recentní Argyropelecus


Recentní Myctophid

      Uvedením alespoň několika základních druhů, resp. rodů jsme si mohli utvořit přesnější představu o ekologickém systému z prostředí třetihorního moře.
Autor: Tomáš Přikryl
Datum: 2004-05-16 18:54:26
Prohlížení geologických map on-line
Geologické mapy ČR on-line

Provoz stránek sponzorují:










Top Geo Group
G-Consult
GeoWeb © 1999 - 2017 Pavel Bokr, kontakt info zavináč gweb tečka cz Navštivte: Lechat Interactive Webdesign