Turbiditní proudy a Boumova sekvence

       Turbiditní proud je vodní proud s obsahem velkého množství materiálu v suspenzi. Takový proud vzniká pokud se byť jen na maličkou chvíli dostane do vznosu velké množství částic i na nepatrně ukloněném svahu. Turbiditní proud má zvýšenou hustotu a mnohem vyšší nosnou kapacitu než normální vodní proud (obojí díky velkému množství suspendovaného materiálu). Ke vzniku tohoto proudu tedy stačí voda, dostatek sypkého materiálu, mírný svah a nějaký impulz.

       Takové proudy často vznikají na kontinentálním svahu (ten je mezi šelfem a hlubokooceánským prostředím), v místech kde se hromadí větší mnozštví sedimentů - to je zejména na horní hraně svahu. Kontinentální svahy mají sklony v rozsahu 2° - 10° a jejich šířka může být až 100 km a jejich sedimenty jsou velmi náchylné ke skluzům, takže ke vzniku turbiditního proudu stačí jen impulz, který zrna sedimentu na malou chvíli nadzvedne a proud je na světě. Jako impulz může posloužit zemětřesení, bouřka (ty mohou vyvolávat vlnění, které proniká do mnohem věštích hloubek než normální vlnění), pokles mořské hladiny a nebo může ke vzniku proudu dojít i na šelfu například pokud se nashromáždí velké množství materiálu v nějaké deltě, dojde ke skluzu a materiál z delty se dostane až na hranu kontinentálního svahu.



       Turbiditní proudy často tečou podmořskými kaňony, kterými je rozbrázděn kontinentální svah, až na kontinentální úpatí, kde podmořský kaňon přechází v hlubokomořský vějíř a kde dochází k akumulaci materiálu z turbiditního proudu. Turbitidní proud vnese do této oblasti (kde se jinak usazuje jen velmi jemný materiál) hrubý materiál, což se velmi nápadně projeví v sedimentárním záznamu. Sledy sedimentů z turbiditních proudů se označují jako turbidity a každý záznam jednoho turbidního proudu vytváří tzv. Boumovu sekvenci, která se celkově vyznačuje pozitivní gradací (směrem vzhůru klesá zrnitost) a rozlišují se v ní části a - e viz obrázek, ale ne všechny části sekvence musí být ve sledu přítomny (většinou je to tak že v horní části hlubokomořských vějířů se zastaví nejhrubší materiál a, b, ve střední části se vějíře se zachová střed Boumovy sekvence nebo vyjímečně celá a v spodní (od kontinentálního svahu nejvzdálenější) části hlubokomřského vějíře se usazuje jen jemnější materiál tedy části c - e). Turbiditní proudy se opakují takže většinou dochází ke střídání hrubšího materiálu z turbiditů a jemného materiálu, který se v daném místě usazuje v období klidu a vznikají tak sedimenty flyšového charakteru.




Turbidit: jemnozrrné tmavší sedimenty se střídají se světlými hrubšími sedimenty z turbiditních proudů

              I u nás můžeme nalézt sedimentání záznamy turbiditních proudů a to například na lokalitě Lom "Jezírko" u Dobříše, kde jsou odkryty svrchnoproterozoické sedimenty, které pochází z kontinentálního svahu, na kterém docházelo ke vzniku turbiditů a skluzů, podle kterých bylo možné interpretovat i původní směr svahu.
Skluzová deformace postihující materiál turbiditního proudu z lomu "Jezírko" u Dobříše

Autor: Pavel Bokr
Datum: 2004-05-24 18:14:30