Potřebovala bych jaké koli informace o vyvřelých horninách(o jejich vzniku atd.).Byla bych moc ráda.Děkuji
Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím a krystalizací minerálů z magmatu. Magma je silikátová tavenina (roztavená směs křemičitých minerálů s rozpuštěnými parami a plyny). Takováto tavenina (magma) vzniká tavením svrchní části zemského pláště nebo spodní části zemské kůry v místě, kde dojde z nějakého důvodu ke zvýšení teploty či snížení bodu tání hornin spodní kůry a svrchního pláště (např. snížení tlaku nebo zvýšením obsahu vody). Tím vznikne magma, které se tlačí směrem k zemskému povrchu ale postupně chladne a krystalizují z něj minerály. Nejdříve krystalizují minerály s vyšším bodem tání (tmavé minerály) později minerály s nižším bodem tání (světlé minerály např. křemen, živce a slídy). Tmavé minerály, které vykrystalizují nejdříve, můžou ale začít díky gravitaci klesat a hromadit se na dně magmatického rezervoáru - tzv. magmatického krbu a výsledná tavenina, ze které ještě nevykrystalizovali minerály s nižším bodem tání bude o tmavé minerály ochuzena. To zda se magma dostane až na zemský povrch než vykrystalizují všechny minerály závisí na jeho vlastnostech. Na složení magmatu závisí jeho viskozita, která rozhoduje o tom zda-li se magma dostane až na povrch. (Viskozita je opak tekutosti: vysoce viskózní magma teče jen velmi pomalu a těžce, málo viskózní magma teče snadno a rychle.) Málo viskózní magma má tedy větší šanci se dostat až na zemský povrch než magma více viskózní. A právě na tom zda se magma dostane až na povrch či v jaké hloubce pod zemí se zastaví a začne tuhnout závisí výsledná hornina, která vznikne. Podle hloubky vzniku můžeme vyčlenit tři skupiny vyvřelých hornin:
Hlubinné vyvřelé horniny
Takové horniny vznikly utuhnutím a vykrystalizováním minerálů z magmatu hluboko v zemské kůře (několik kilometrů pod povrchem). Proces tuhnutí probíhal velmi pomalu (až po dobu prvních milionů let). Díky pomalému tuhnutí magmatu jsou výsledné horniny hrubozrnné (mají větší minerální zrna). Vytvářejí rozsáhlá a tvarově složitá tělesa. Dnes takovéto horniny můžeme pozorovat přímo na zemském povrchu a to díky tomu že horniny, které byly nad nimi byly erodovány, a nebo celé bloky již utuhlých hornin byly později vyzdviženy jinými pochody (vertikálními pohyby zemské kůry). Jako příklad můžeme uvést žulu či gabro (všesměrná hrubozrnná struktura).
Žilné vyvřelé horniny
Takovéto horniny vznikají nehluboko pod povrchem. Mívají zpravidla deskovitý tvar (tlusté jsou decimetry až metry, někdy až desítky metrů, dlouhé mohou být až několik kilometrů). Často vyplňují volné trhliny v zemské kůře, do kterých se magma dostane. Často jsou porfyrické - to znamená že většina minerálů má malé krystaly a tvoří tzv. základní hmotu a některý minerál tvoří vyrostlice (větší krystaly s pravidelnějším tvarem). Například se jedná o horniny jako pegmatit, žulový porfyr.
Výlevné vyvřelé horniny
Takovéto horniny vznikají výstupem magmatu až na zemský povrch, kde se vylévají jako lávy, tuhnou a vytvářejí rozmanitá tělesa. Tuhnutí probíhá velmi rychle (díky rychlému ochlazování na vzduchu či ve vodě - pokud se do ní láva dostane) a tedy mají jemnozrnnou (minerály jsou velmi malé) až sklovitou strukturu (minerály nestačily vykrystalizovat). Tyto horniny mohou obsahovat i větší krystaly minerálů, které vznikly ve větší hloubce, ale rychle proudícím magmatem byly vyneseny až na povrch. Jako příklad takovéto horniny můžeme uvést například čedič, andezit a ryolit.
Datum: 2004-01-30 18:42:03